Jdi na obsah Jdi na menu
 


Takže pokud Vám samice po plánovaném (i neplánovaném) páření vykladla snůšku vajec, je třeba vejce někam umístit. Oním někam je myšlen hlavně inkubátor. Na trhu je mnoho typů inkubátoru od suchých po vlhké a inkubátory vyrobené podomácku nebo je možné zakoupit již profi inkubátory. 

V mém chovu se mi osvědčil suchý inkubátor. Jde o inkubátor, kde teplo uvnitř inkubátoru zajišťuje vrchní topení, tudíž se vlhko udržuje v substrátu a nehrozí nám srážení vody na horní stěně a skrapávání kapek vody na samotná vejce. Tento inkubátor je cenově dostupný a hlavně - můžete si jej při troše šikovnosti zhotovit sami.

Je to vlastně skleněná nádoba (řekněme nízké akvárium) na jehož dno a boky je nalepen polystyren o tloušťce 1,5 cm. Na tento polystyren je pak znovu nalepena další vrstva skla (kvůli snadnější údržbě). Jako víko pak slouží odřezek polykarbonátové desky na které je uchycen topný kabel o síle 25W. Teplotu uvnitř inkubátoru mi hlídá termostat ATC - 300 s digitálním ukazatelem, automatickým spínačem a časovačem. Za dobu co vejce inkubuji jsem také přišel na to, že u těchto typů netřeba nějakých ventilátorů pro přívod čerstvého vzduchu. Vždy postačí, když víko jednou denně nadzvednete (vzduch se uvnitř inkubátoru vymění) a vejce se takto inkubují zcela bez problémů. Jak jsem již výše napsal, samotný inkubátor není nikterak náročný na výrobu a jsem přesvědčený, že každý trochu šikovný chlap, nebo hoch, je schopen si takový inkubátor zhotovit sám. Já sám jsem si jej zhotovil podle tohoto návodu, takže zde nechávám odkaz LITTLE TIKES

Takže inkubátor již máme. Samotná vejce ale musíme umístit na nějaký substrát. Mě osobně se nejvíce osvědčil vermikulit. Před samotným uložením vajec na tento substrát vermikulit spařím vařící vodou a pak nechám vychladnout. Potom z něj vymačkám přebytečnou vodu. Je třeba dbát na to, aby substrát nebyl mokrý, nýbrž pouze vlhký (při stisknutí substrátu spadne maximálně 1 nebo dvě kapky). Na takto připravený substrát pak pokládám vejce, která do poloviny výšky zahrabu. V samotném inkubátoru je pak potřeba udržovat konstantní teplotu, nejlépe kolem 28°C a také vlhkost. Tu jsem nikdy ale neměřil, takže Vám přesné hodnoty neudám. Každopádně na dno inkubátoru spolu s vejci umisťuji vždy jednu nádobku (vaničku) s vodou, která mi potřebnou vlhkost při inkubaci udržuje. V takových podmínkách se mi mladé užovky líhnou se 100% líhnivostí a v průměru za 64,7 dní od vykladení snůšky. Mláďata si na svět kožovitý obal proříznou (častokrát na vícero místech) vaječným zubem, který následně ztrácí. Z vejce pak ještě cca 36 hodin jen tak "vykukují", než se rozhodnou vejce opustit a začnou tak nový život.

Co ale dělat, když jsem snůšku nečekal a vermikulit není po ruce? Je mnoho alternativních řešení. Dočasně (nebo i po celou dobu inkubace) můžete použít i jiné substráty. Někomu se osvědčil lignocel, jiným zase mech, dalším pak rašeliník. Když mne takto překvapila samička poprvé, narychlo jsem koupil v květinářství keramzit, ten jsem promíchal s lignocelem a než jsem sehnal vermikulit, inkuboval jsem takto vejce cca 10-14 dní. Naprosto bez problémů.

Při inkubaci je třeba pro správné líhnutí dodržovat také určitá základní pravidla, mimo podmínky, které jsem výše uvedl. Tak tedy: Objevíte-li v teráriu snůšku vajec a vidíte, že samice stále vejce klade, vyčkejte pokud možno až samice vyklade poslední vejce. Při časném odebírání vajec by jste samici mohli polekat a ta by zbylá vejce mohla zadržet - co je důsledkem popisovat nemusím. Dále. Objevíte-li snůšku třeba ráno (podobně jako já poprvé) a vejce budou navzájem slepená, nesnažte se je od sebe odtrhovat nasílím. Můžete poškodit kožovitý obal a vejce je pak nenávratně pryč. Zkuste od sebe oddělit jen ta, která půjdou a zbylý "hrozen" radši uložte tak jak je do substrátu. Následně zahrabejte tak, aby byla vejce aspoň trochu v substrátu (ne však zahrabat úplně). Důležité také je s vejci příliš nemanipulovat, neobracet a neotáčet! Vejce užovek se nelíhnou jako vejce ptačí, která se nahřívají a pak otáčí. Tak jak vejce uložíte do substrátu, tak v takové poloze by se měla líhnout až do samotného vylíhnutí mláďat.

Může se ale také stát, že i přes dodržení všech těchto podmínek i pravidel se začnou po nějaké době vejce propadat, plesnivět, žloutnout, zapáchat a podobně. S největší pravděpodobností půjde o vejce neoplozená a i kdyby jste se snažli sebevíc, nic s tímto stavem neuděláte. Není to tedy způsebeno tím, že jste něco zanedbali, ale přírodou. Taková vejce odstraníme co nejdříve, aby nám třeba plíseň nepřešla na zdravá vejce.

Nutno říct, že není nic lepšího pro každého chovatele, než vidět, že se odchov podařil a ta malá stvoření se líhnou na svět. Do budoucna přeji všem, kteří se o odchov budou pokoušet mnoho štěstí a samozřejmě také radosti.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA